Chybová zpráva

      • Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable ve funkci rootcandy_links__rc_main_navigation() (řádek: 116 v souboru /data/web/virtuals/12732/virtual/www/subdom/lucie/sites/all/themes/rootcandy/template.php).
      • Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable ve funkci rootcandy_links__rc_main_navigation() (řádek: 139 v souboru /data/web/virtuals/12732/virtual/www/subdom/lucie/sites/all/themes/rootcandy/template.php).

      60. narozeniny VK
      Rokytnice v O. h. - 26. 9. 2015

          Na třetím setkání harmonikářů v Rokytnici za mnou přišel hlavní hrdina těchto narozenin - Vašek Kubíček, abychom mu zahráli na jeho kulatinách. Jelikož to bylo rok dopředu, měl ještě dost času na rozmyšlenou. Nicméně si to nerozmyslel a kupodivu se dostavil i ten, kterého si tam přál, a to Pavel. Já tu byla jen coby doprovod. Ale zahráli jsme si dobře a myslím, že i hodně. Děkujeme za pozvání a milou společnost, která nám zachovala přízeň a se zájmem nás vydržela poslouchat celý den..

        oslavenec dostal veliký dar  první gratulanté  jak na to?  děti pomohly s rozbalováním  Vašek nevěřícně vytahuje svůj dar  šťastný obdarovaný  naše nástroje  tenor s heligonkou  hosté této oslavy  na to nelze říct nic jiného než - mňam  a tady už hrajeme  fotka se strejdou, který slaví ve stejný den  pavouk na talíři  fotka s oslavencem  a zase hrajeme  dětí jako smetí  kukuč - dobývání Kofoly  dámy vybírají, co budeme hrát  občerstvení nemělo chybu  oslavencovo kolečko  posluchači nejvěrnější  k hraní jsme si posléze i sedli  sympatické paní ze školní jídelny  dárek se musí vyzkoušet  společné foto mezi hraním  závěrečná momentka s oslavencem Vaškem a nástroji  

       


      Strejdovy 60. narozeniny
      Záměl - 29. 8. 2015

          
          Můj strejda ze Záměle Petr (bratr mé mamky) si nás pozval na oslavu svých významných narozenin, abychom mu zahráli. Původně zamýšlený parťák Jarda opět nemohl, tak mi trn z paty vytrhl opět Mirek. Díky mu touto cestou ještě jednou. Oslava to byla veselá, konala se v hospůdce z předělaného vagónu..

        restauračka z vagónu  již skoro snězené kýtičky  oslavující hosté  vlevo Mirek, vpravo strejda oslavenec  Mirek zde hned našel své obdivovatelky  já s Mirkem  Míra zpíval ostošest  uvnitř vagónu  sympatické prostředí uvnitř vagónu

       


      Poděbrady
      10. 5. 2015


           Loni to nedopadlo, letos už ano. Toto hraní se tentokrát konalo s UBB. Přálo nám počasí, autobus nás vyzvedl včas (v poledne) a cesta nebyla také zrovna z těch nejnudnějších. Ještě že v Poděbradech posunuli naše vystoupení o hodinu později, než bylo původně v plánu, protože jinak bychom to sotva stihli. Před Hradcem Králové jsme se totiž na hodinu zasekli a mohly za to práce na silnici, které tam sice v tu dobu nikdo neprováděl, ale vše bylo tak "dobře" řízeno semafory, že se jeden nestačil divit. Hlavně, že na místě určení jsme byli včas a náš výkon budiž hodnocen téměř na výbornou. Nějaké ty mouchy se vždycky najdou. Hlavně že nepršelo, co na tom, že drobné povětří zpočátku odneslo několikero not, dotyční si pak vše řádně zajistili (pokud si uvědoměle vzali kolíčky). Diváci byli také docela v řádném počtu a spokojení k tomu, tak co dodat. Po cestě zpět jsme se pak stavili na večeři v husitské krčmě, kde jsme naplnili své hladové žaludky a společně spláchli a zhodnotili toto hraní.

        pohoda v autobuse   náš dopravce - pan Zeman  jedna z prvních zastávek před HK  Láďa ví, jak se na plechovku musí  Vašek dělá, že mu voda není cizí  tak takhle nám to před HK ubíhalo  část osádky nevydržela a dala kouřovou  motorkáři tu přece nebudou stát jak trubky  uzavíraly se sázky, jak je tento úsek dlouhý  a to je už pohled z pódia, když jsme dorazili na místo  rozmísťování na pódiu  co provedeme s tou vodou tam?  vyklepnu tu vodu prostě smetákem a bude to..  a teď tu vodu smetu dolů a je to..  kostelecká větev - Nikča, Štěpán, Majda  Dušan se sestrou  máme nachystáno  porada Šárky s Miladou  soustředění před vystoupením  roztančená Verča  Verča s mamkou nebo mamka s Verčou?  a diváků pomalu přibývá  naše úvodní skladba  Vítek má sólo  Šárčino úvodní slovo  Venda na scéně  pohled z druhé strany - aneb - jak to vidí Pepa  tomuto člověku děkuji za fotodokumentaci z našeho koncertu  Dušan připravuje Verče mikrofon  Šárka promlouvá k divákům  Šárka domluvila a zpívá  Bari-Bari-Majda  pohled do zadních řad  pohled na rytmiku  sága jedou naplno  jak to vidí trumpety?  skoro to vypadá, že se Verča nechtěla fotit nebo co  Verčino vystoupení  a Venda zase jede  a sólo má Milada a její housle  a je po všem  pokoncertní rozhovory  známé poděbradské hodiny v záplavě slunce  kumulace UBB před autobusem  kouřová před odjezdem  výmluvná momentka  náš autobus  Petr Kotyza se s námi loučil...  Dušan a Šárka s Petrem (alias Long Leg)  tak asi tedy pojedeme  promluva s řidiči o případné zastávce na večeři  a to už jsme u prvního stolu husitské krčmy  p. Sedláček, p. Kouřil, p. Jirsa a p. Přibyl  v popředí sourozenci Přibylovi, zleva vzadu pak Majda a naproti ní Nikola  a další stůl si objednává něco k snědku  a o stůl dál...  náš stůl  Vítek s Ivou  presso ve slušivém hrnečku  na zdraví!  něco málo z výzdoby lokálu  důkaz o husitech  já tam byla taky  můj nápoj  když už je zvěčněn nápoj, tak ať to jídlu není líto  venku před odjezdem od husitské krčmy  

       


      Setkání u pomníku partyzána Saši Bogdanova
      les u Srubů u Chocně
      8. 5. 2015


           U příležitosti 70. výročí osvobození Československa jsme si s dechovkou udělali výlet do lesů nedaleko Srubů u Chocně. Původní záměr autobusem dojet až k pódiu nevyšel, neprojeli bychom totiž mezi stánky, ostatně nebylo to daleko, tak jsme věci odnosili po svých. Člověk se na takovém místě ocitne, ani vlastně neví jak. Přes moje počáteční rozpaky z charakteru akce musím přiznat, že se mi tu svým způsobem líbilo. Splnili jsme zadanou objednávku a akci si náležitě užili. Dokonce jsem zde potkala i několik svých známých z řad muzikantů či diváků - po delší době jsem se viděla s Jirkou a Jindrou Líbalovými, byl zde i Bohouš Kopecký s chotí Evou a známé tváře z řad diváků nejen harmonikářských setkání. Zažila jsem zároveň i jistou premiéru co se hraných věcí týkalo. Nebe bez mráčků, lidí mraky. Vzduchem se linuly vůně nejrůznější - od té lesní, přes cukrovou vatu až po grilované klobásy. Naše vystoupení se prolínalo s vystoupením sólistů Ruského hudebního salonu - Jiřího Klapky a Viktora Byčka. O proslovy taktéž nebyla nouze. Jeden z těch úvodních jsem si dokonce stopla - trval celých 25 minut. Ale nakonec jsme se dočkali a hezky jsme všem zahráli...

        cestou necestou  veselá sedačka Ládi a Michala  porada na místě  "Chlapi, tááámhle budeme hrát.."  "No tak asi budeme sedět všichni dole, no.."  výmluvné foto na přání  polovina dua z Ruského hudebního salonu  fotogenické kvarteto - Dušan, Jana, Eva a Bohouš  pan předseda hned využil šikovných rukou Jany  "Jardo, na TOIku nechoď, jdi támhle do lesa a doprava, jako všichni.."  zkouška před produkcí  manažerské záležitosti  lidí se dostavilo hojně  debatující chlapci zapózovali  i Michalovi se transparent líbil  povstanuvší trumpety  která to mohla být hymna? československá či ruská?  jméno už si nepamatuji, ale proslov trval 25 minut  tuším, že to byl generálmajor v. v.  a další proslov  pohled mezi lid  pohled na tribunu  údržba nástroje (času během projevu na to bylo dost)  zátiší s kytarou  tady asi doprovázíme kladení věnce  čekající sólisté vambereckého salonu  ostrý projev poslankyně parlamentu ČR Mgr. Marty Semelové  celkový pohled na tribunu  zvukařské duo Pepa s Aničkou  vystoupení Jiřího Klapky a Viktora Byčka  pohled z lidu  "Hezky jste hráli, musím vás pochválit, hoši.."  další foto na přání  osvícení Zdeněk Černý s Dušanem  poslední foto na přání  Vašek s Pavlem hrají písničky na přání  procítěný projev, to zase jo  Jana dělá, že Vaška nezná (tak proč mu nese kufr?)  všichni poslouchají zhodnocení akce  tady je místo jen pro jednoho - koukej vycouvat  všichni napjatě sledují couvání osobního vozu před námi  pan řidič Urban  dostala jsem dokonce i kytičku  výstižnější suvenýr jsem dovézt nemohla  

      sólisté Ruského hudebního salonu - KAŤUŠA

       


      U Cvrčků podruhé - Orlické Záhoří
       24. 1. 2015


        Pokud se nám někde líbí, rádi bychom se tam podívali znovu a stejně tomu bylo i v loňském roce se Záhořím. A stalo se, po roce opět slovo dalo slovo a my vyrazili ke Cvrčkům znovu. GRAM byl tentokrát v plné sestavě, s sebou jsme přizvali našeho kytaristu Honzu Valentu a zahráli jsme si a zazpívali s tou správnou partou, která zde byla i loni. A jak vidno z fotek, kromě hraní nebyla nouze ani o úsměvné momentky.

        říká se - "čerte, drž se svého kopyta.."  už se poprali, už se poprali?  zatímco se chlapci pošťuchovali, my jsme hráli  "starý" známý kytarista Leoš  moment mé pauzy a Jardova překvapení  kytaristi společně  posléze se přidal i Pepa  a tak já si teda taky zahraju s váma  já a zavazadla  co tam ten Pepa proboha hledá?  kuk - další překvapený  Zbynďa si Pepu hlídá  tihle dva jak sedí vedle sebe, to se dějou věci  jak malí kluci, už se zase perou  když Pepu omrzel Honza, vrhnul se na Jardu  jedna do památníčku  a druhá do památníčku, ještě s Honzou  osvícené upozornění

       
       


      Setkání u Milana Žáka
      (Jeníkov u Hlinska)
      3. 1. 2015


          Když jsem tu tenkrát byla poprvé, tajně jsem si přála se sem zase někdy vrátit. Povedlo se. A byla to docela "fofr-akce". Milan obvolal všechny, ti si pak zavolali navzájem, domluvili se, sedli do auta a přijeli. K jaké že to bylo příležitosti? Jen tak - vidět se, popovídat a hlavně si všichni společně hezky zahrát. Prostě setkání těch správných lidí na tom správném místě. O krásném prostředí u Žáků jsem se tu již v minulosti zmiňovala, vlastní pocity dané chvíle nechť posoudí každý ze zúčastněných. Jen škoda, že to není blíž...

        Honza Macháček, Slávka Janečková a Jarda Mazura  Honza Valenta, moje maličkost, Zdeněk Šejbl  Slávka v rozhovoru s Honzou  a pak se to postupně začalo rozjíždět  Honza si s radostí zahrál s Hankou Škeříkovou (a nebyl jediný)  Honza zpíval fanynkám písničky na přání  a zase ten krb.. paráda  Slávku vidím vždy moc ráda  tradičně spolu  takhle dohromady to byl docela hukot  Jarda za to vzal  rozezpívaný Zdeněk  zkouška zapůjčeného nástroje  Milan, Jarda a Honza  Zdeněk s Honzou  Milan vyměnil trumpetu za housle  společné hraní u kulatého stolu  dámské trio - já, Slávka a Hanka  a opět výměna nástroje - tentokrát je to saxofon  Milan junior u bicích  Hanku jsem zase po čase ráda viděla  co to tam ti chlapi hledají v těch harmonikách?  jedna z těch závěrečných      

      + jedna z mnoha společných skladeb tohoto večera - Milanova produkce na pilu


      Myslivecká schůze
      Vrábčice (u Jaroměře)
      20. 12. 2014

          
            Dalším prosincovým hraním tohoto roku bylo jedno myslivecké (ač původně vypadalo jako narozeninové). Jelikož jsme v těchto končinách dosud neměli tu čest zahrát, použili jsme šikovnou navigaci, která nás zavedla na místo určení. Poznali jsme tak nové tváře, příjemné prostředí, všichni byli spokojení a tak to má být...

        onen objekt při příjezdu zvenčí  myslivecká klubovna jak malovaná  skoro jako na zámku  tohle taky nemělo chybu  a pohled z dalšího úhlu  a to už jsme my  jsou různé stolní hry  

       


      Odpoledne pro seniory v Rybné nad Zdobnicí
      16. 12. 2014


           Kvůli tomuto hraní jsem dokonce šla i o trochu dřív z práce, jelikož jsme se měli dostavit již odpoledne coby závěrečná tečka setkání rybenských (a slatinských) seniorů v restauraci u kostela v Rybné n. Z. Poštěstilo se a zcestovalá druhá polovina GRAMu byla doma, tak tomuto hraní nic nestálo v cestě. V prostorách onoho restauračního zařízení by se vzduch dal krájet, tak jsem posléze byla ráda, že jsme si k hraní sedli. Bylo to vůbec hraní samo o sobě výjimečné, jelikož GRAM jako takový spolu osm měsíců nikde nehrál. Ale řekla bych, že to nebylo ani moc znát...

        GRAM po osmiměsíční pauze v Rybné  osazenstvo tohoto dne  další pohled do davu  skromně v koutku hrajeme  živá diskuse  spokojení jsme byli my i přítomní zúčastnění

       


       

       Vodácké hraní ve Zblově
      19. 4. 2014

       V předvelikonoční víkend se v těchto končinách jela voda a na počest toho se poté mělo hrát Na Králíku. Hodina byla stanovena opravdu velmi orientačně a díky tomu měl člověk dost času na procházku po okolí. Za zdržení prý mohla "pomalá voda" a nějaká ta koupel navíc. Ale pak se už opravdu hrálo - a to ve složení harmonika (tahací i foukací), saxofon, kytary, housle a basa. A že to těm vodákům hrálo... Usmívající se

        našla jsem to  místo konání  nejhezčí chaloupka v obci, č. p. 1  horní část obce  továrníkovic vila  dlouhé širé lány  poslední autobus  č. p. 12  zpět Na Králíku  a už to jelo  Pepa vyplnil komerční přestávku  "...máte tu dobré pivo, špatné rákosí..."  hrající vodáci  druhá část hrajících vodáků  další osazenstvo  hezky se mi s vámi hrálo...  

       


      Setkání seniorů v Hejnicích
      1. 3. 2014

             Sešli jsme se po roce opět U Lucerny v Hejnicích, kde se po oficiální části setkání místních seniorů tato část změnila v neoficiální a nastoupila ona kulturní vložka v podobě harmoniky a saxofonu. V Hejnicích se hraje dobře, však jsme tu nebyli poprvé. Jsou tu vděční posluchači a dobré klima, tedy hlavně ono společenské mám na mysli. Dokonce se v pozdějších hodinách objevil i jeden nadšený tanečník, který provedl snad všechny z přítomných dam.

      publikum čeká na produkci druhá část přítomných  "Tohle že je heligonka, jo??" naše černobílé uskupení stůl nejvěrnějších posluchačů Gram stokrát jinak a pořád stejně postavili jsme k tomu čelem  Jarda ve svém živlu  a zase my  jedna z mnoha hracích pozic  pohled z druhé strany  karafiátové hraní
       


      Hraní U Cvrčků - Orlické Záhoří - 31. 1. 2014

         Pozvánku zahrát si na tomto pěkném místě jsme dostali od toho času tam rekreujícího se Pepy Samka. Už to vypadalo, že je vše domluveno, když jsem se večer před odjezdem dozvěděla, že se možná nikam nejede. Práce dostihla druhou polovinu Gramu a Jarda byl "odvelen" za hranice všedních dnů. Není to od nás sice lán světa, ale přesto jsem si netroufala vyrazit do těchto končin sama, zvlášťv takovém počasí. Psa by nevyhnal, ale vidina hraní porazila i orkán a Honza V., kterého jsem oslovila za pět minut dvanáct s nabídkou hraní, nezklamal a i díky jeho kamarádovi Milošovi se jelo! A já jsem moc ráda, že to nakonec přece jen dopadlo. Útulná hospůdka, místo s výhledem na plápolající krbová kamna, parta skvělých lidí a úžasná atmosféra - to vše v kombinaci s parádním hraním předčilo mé očekávání. Ještě jednou tímto děkuji Pepovi S. a všem ostatním za pozvání a příjemný zážitek a tajně doufám, že jsem tu snad nebyla naposledy...  

        strůjce tohoto hraní - Pepa Samek  Honza si taky zahrál (a zazpíval)  Leoš a Miloš  Pepa se synkem  prostředí bylo velmi útulné  Milošovo banjo a Honzova kytara  Pepa má sólo  pan Hlaváček odpočívá  nedalo mi to si to nezkusit  pak se kytary chopil i Leoš - a byla to paráda  část našeho stolu  místní hlídači  další část osazenstva našeho stolu  sedělo se i na baru  náš stůl - vpravo zajímavý nápis na tričku  já jsem samozřejmě také hrála  a už to jede  "vyfoť mi je..."  Leoš zpíval ostošest  a byla tu další kytara  atmosféra byla více než dobrá  "musím ti něco pošeptat, Pepo..."  pohled do dalšího zákoutí hospůdky  "tý jo, to je dost těžký, co?"  kytaristka měla dokonalý hlas  pan Hlaváček s panem Torontem  foto na rozloučenou  druhé závěrečné foto  cesta domů byla lemována stromy zahalenými do bílého pláště  pohled do tmy  

       
      ...a ještě něco málo od Honzy V.

       
               

       ukázky:
       
      Štědrej večer nastal
       Chaloupky pod horami 
       
       Ho, ho watanay

       


      Návštěva u Slávky na chaloupce - 9. 8. 2013


           Stalo se již téměř tradicí, že v srpnu se domluvíme spolu s "ostatními stejně zasaženými oním nápadem" (Jardou M. a Honzou V.) a vyrážíme společně navštívit Slávku na její útulné chaloupce, která se stala jejím druhým domovem. Tento měsíc slaví zároveň Slávka i své narozeniny. Letos jsme s sebou kromě nástrojů (které jsou samozřejmostí) vzali dalšího udatného muzikanta do party. Říkala jsem, že to jednou dopadne a spojím lidičky z big-bandu s těmi z řad harmonikářských. A částečně se mi to podařilo. Jel s námi Dušan (kapelník našeho UNI BIG BANDu). Hudba spojuje a zúčastnění rádi poznali nového kamaráda. O tom, že zde panovala výborná nálada, snad nikdo nemusí pochybovat.

        Dušan s Jardou  Slávka s Honzou  Slávka si pro nás připravila občerstvení  a pršelo, jen se lilo  doba ledová je doba ledová  netušila jsem, že pivo se dá otevřít limonádou  naše osazenstvo  se Slávkou v objetí  a pak Honza vytáhl kytaru a už to jelo  že by nějaká veselá příhoda z natáčení?  Slávka se chopila svého nástroje  Dušan si taktéž zahrál  ani Delicia nezůstala ležet ladem  parádní trio - tenor, soprán a alt  výměna nástrojů - můj tenor v Dušanových rukou  přítomné chataře vytáhly tóny našich nástrojů z chaloupek  poučení pro příště - vzít si s sebou teplejší oblečení, pane Valenta!  zůstali jsme již u vyměněných nástrojů  Jarda ale opravdu nespí, to jen tak vypadá  naše malá premiéra (a stejně je saxofon nejkrásnější nástroj)  hrající terasa pohledem ze tmy  

       


       

      Pálení čarodějnic na Stříbrném vrchu - 29. 4. 2013

            Již druhým rokem provází akci "Pálení čarodějnic" na Stříbrném vrchu hudební vystoupení. Harmoniku svým zpěvem doprovází pan Hartman z Rychnova n. Kn. a jeho pak doprovází moje maličkost. V praxi se tak posléze naplňuje ono rčení "spojit příjemné s užitečným" a já si tak mohu zpestřit svoji pracovní náplň právě oním hraním.

       
                   


      Vepřové hody - Motorest TORO VM - 13. 4. 2013

          
           Ač zabíjačku odmala dvakrát nemusím (myšleno požít - zažít nevadí), zahrát si na nějaké, to tu ještě nebylo. A co přímo na vepřových hodech. Všechno je jednou poprvé. Viselo to ve vzduchu - nejen prase, ale i ta typická vůně všeho kolem toho - jitrnic, krup, tlačenky a nevím ještě čeho. Jelikož se jednalo o akci tohoto rázu, hrálo se již od rána. Zpočátku to sice vypadalo, že v místě konání se snad pohybují jen samí vegetariáni, ale situace se zlepšila kolem jedenácté hodiny, kdy se stoly zaplnily hladovými hosty. A tak se z našeho počátečního skeptického pocitu nakonec vyvrbilo příjemné hraní. Objevil se tam i Míra Petráň, takže jsem proti sobě měla hnedle tři harmoniky. Ještě jsem zapomněla zmínit, že jsme sem přijeli na pozvání Jirky Líbala, kterému tímto dík i za posléze příjemné posezení u kávy v jejich útulném domečku (kde mne dokonce nechali i do kamen přiložit Usmívající se).

        místo konání - motorest TORO VM  odhodlaní řezníci  dopolední rozehrávka  rozehrání s Jirkou  pozvolný dopolední rozjezd  Jirka s Jardou  prodejní pult a bar  zátiší s traktorem  snaživí muži v bílém  místní TORO-projekce  nakonec přece jen měli hlad a přišli  parkoviště před motorestem  připraveno k vyzkoušení  ochutnávka - místní nabídka - jíme také očima  v nabídce nechyběly ani těstoviny  také Míra přijel !  po delší době jsem Mirka ráda viděla  a pak se do toho hoši obuli všichni tři  byla to fuška stačit těm třem  sice byli v přesile, přesto jsem se nedala  ve výsledku to bylo parádní hraní  tři harmoniky versus jeden saxofon  sbírka zvonečků u Jindry a Jirky Líbalových doma  útulný příbytek u Líbalů  Srubová momentka  výslužka za hraní  


      Návštěva u Žáků - 10. 11. 2012

           To se tu ocitnete, ani nevíte vlastně jak... Slyšíte o tom z vyprávění, jak je to tu bezvadné a jelikož jste tu nikdy nebyli, hlodá vás zvědavost, jestli tomu tak skutečně je. A hlodá tak dlouho, že vám nezbyde nic jiného než se tam rozjet a přesvědčit se o tom na vlastní kůži. A když už tam jste, tak koukáte, koho to tam nepotkáte a co to hraní - právě teď, tady a s těmito lidmi - s vámi udělá. Za okny sychravé podzimní počasí, uvnitř nálada, kterou jsem u hraní ještě nikde jinde nezažila. Mám doteď problém to všechno nějak pojmenovat či vystihnout jedním slovem, popsat ten pocit. Hodně jsem si tam uvědomila to, jak moc jsem ráda, že něco takového umím, že umím na něco hrát, že hraju na saxofon. Jak moc jsem ráda, že znám všechny ty lidičky, kteří tam byli a jsou na tom stejně - Slávka, Jirka či Milan  (a ostatní, kteří tam nebyli). Nemuseli jsme si vzájemně nic sdělovat, prostě to tam viselo ve vzduchu a my jsme to společně sdíleli. Alespoň si to tedy myslím. Ne, vím to. Vlastně jsem o tom přesvědčená. (Všem, kteří s tím máte co dočinění, za tento pocit děkuji).

        v popředí Slávka s Milanem momentka z lokálu hrálo se na střídačku - p. harmonikáře neznám - tenorsaxofon - Josef Folk Slávka, já a Jirka došlo i na taneček další formace bylo tu vlídno a milo Slávka s Jirkou Gloria, tenor a altka Jirka jel jak drak (jak jinak) holky saxofonový pěvecký kroužek Jirkovy pohybové kreace sólový zpěv a Jirkova heligonka Jirka v detailu Jirka se Slávkou z profilu tato formace neměla chybu hrálo se mi moc dobře - v tomto složení Slávka se zpívajícím Jirkou oba jsou prostě úžasní Slávčina altka a můj tenor momentka dvou saxofonistek pauza na pokec střídající harmonikář já s Milanem Žákem jsme komplet rozdováděný Jirka Hampl tanečky u hraní - Jirkova specialita odpočinek v lokále přála jsem si Večerníček na dobrou noc - Cestu znám jen já... ... ale už opravdu poslední a jdeme... 


      Oslava 70. narozenin v Rokytence - 10. 11. 2012

           Stejně tak jako na předešlém hraní, i v tento den jsem si musela najít za svůj tradiční doprovod náhradu, pro tentokrát jsem vsadila opět na jistotu, a to v podobě Miloše Sibery. Oslava se nesla v duchu jiných tradic (jiný kraj - jiný mrav), ale rozhodně to neznamená, že nebyla veselá, naopak. "Teplo rodinného krbu" sálalo nejen z krbových kamen, které obývaly místnost, ale ze všech přítomných...

       salonek hotelu Rokytenka o překvapení tu nebyla nouze vnučka zatancovala dědovi k narozeninám naše duo zavítali i netradiční gratulanti oslavenec s chotí    

       


      Setkání důchodců v Písečné - 9. 11. 2012

        Ráda se vracím na místa, kde se mi dobře hrálo a mezi ně patří i Písečná. Není to tak dlouho, co jsme tam byli oslavit narozeniny, abych se tam záhy znovu objevila. Tentokrát jsem si tam zahrála s Honzou Macháčkem a nástroj s sebou vzal i tehdejší oslavenec Josef Folk, takže hra tak byla pestřejší (dokonce mi bylo dovoleno zahrát si na jeho renovovaného tenora). Poté, co jsme přítomným zpestřili páteční podvečer, jsme se odebrali "na pokec" a občerstvení do sousední hospůdky. Témata rozhovoru se pochopitelně netýkala ničeho jiného než hraní...

        tenorsaxofon JF a moje altka Honza Macháček a Josef Folk Honza, Josef a já podruhé na stejném místě pohled z diváctva rozhovor altky s tenorem voda tekla proudem (viz lahve na stole) zátiší po hraní nevzpomínám si, kdy naposledy jsem dostala za hraní květiny   

       


      Oslava 70. narozenin JF - 28. 9. 2012

      Na sv. Václava jsme se zúčastnili veselé oslavy 70. narozenin společného známého JF v Písečné. Oslavenec si přál si s námi zahrát - což znělo slibně. Po příjezdu na místo se zde objevila nakonec harmonika, varhany a tři saxofony, to už byla výzva. Oslavenec sám sáhl po tenor-saxofonu a bylo mi opravdu ctí si s ním zahrát. Oslava to byla opravdu veselá, byli jsme dokonce vtaženi i do děje jedné hry - konkrétně nám byly ušity na tělo role koní. Vše bylo fajn, příjemné prostředí a dobře jsme si zahráli. Není co dodat. Jen snad pár fotek...

        oslavenec  narozeninové hraní  narozeninové hraní  narozeninové rozjímání  ale že nám to šlo 

       


      Oslava 50. narozenin PJ - 15. 9. 2012

           Sotva jsme dohráli s big-bandem na 10. kosteleckém posvícení na náměstí v Kostelci n. O., tak jsem se ocitla kousek za městem na oslavě Petrových kulatin. K tomuto počinu mne přemluvila moje spřízněná duše Slávka a musím říct, že jsme si spolu opět hezky zahrály. Ostatně - nic nového pod sluncem. Oslava to byla velká, ale jelikož se nic nemá přehánět, nezdržela jsem se do nočních hodin a posléze vyrazila k domovu. Tento den budiž označen "dostatečně vyhraným"... Usmívající se

        na oslavě bylo veselo a hodně živo  jeden z darů - soudek s vlastní podobiznou  další z praktických darů  drn drrrrrn, drrrrrrn... cestou, necestou, polem nepolem...  čtení gratulací  Slávka a Milan  sympatické zátiší  basa čekající v koutě stojící  Petr a Milan  narozeninové hraní  Petr, Milan, Slávka a já  saxofony vystřídalo country

       


      Návštěva Siberlandu Těchonín - 23. 6. 2012

       

           Nezasvěcenému čtenáři bych hned na úvod ráda osvětlila onen -land v nadpisu. Nejedná se o žádný kýčovitý zábavní park, jak by se možná mohlo zdát, ale bez nadsázky je to takový malý "ráj na zemi". Toto místo se nachází v místě Těchonín a bydlí zde Miloš Sibera, díky jehož pozvání jsem měla tu čest toto místo navštívit. Šlo o příjemné přátelské posezení s písničkou v téměř pohádkovém prostředí.
           Měla jsem tu také možnost zahrát si s panem Františkem Bartošem, a to nejen Stříbrný měsíc. Kromě společného hraní s Milošem, Jardou (který si mimochodem našel okýnko na hraní ve svém nabitém diáři) a panem Bartošem měla tato návštěva spoustu dalších pozitiv (jako např. výtečný kančí guláš paní domácí).  
           Na místo dalších slov přikládám pro dnešek raději více fotek, z kterých (dle mého názoru) čiší pohoda a atmosféra  místa zvaného Siberland... Usmívající se
          

       území MS  výhled z mého místa  pan František Bartoš a Jarda  Jarda a Miloš  pan František Bartoš  klarinet v křoví  Milošovo jezírko  všudypřítomný náprstník  tady je Milošovo  pohled trochu zeshora  čarodějnice jako živá  že by indián?  stoupám výš  co les dal  muzikanti zdřevěněli  rhododendron ve svahu  zeleň, kam se podíváš  pohled k domu  cestička k domovu  kaktusárium  pichláci  jeden z mnoha  pichlaví dlouháni  zahrada  květiny všude, kam se podíváš  obytný prostor Siberlandu  ráj na zemi  panenská příroda  muzikanti z druhé strany  pohled z druhé strany  obrostlá zídka  macešky na voze  příjemné posezení  hraní  posezení  pan Bartoš  pan František s panem Jardou  tenor v křoví  instalace promítání  poradenský tým  promítání fotek  hra z not  pan Bartoš a tenor  kvarteto sobotního večera  kvarteto bez šátků společné hraní  na společnou notu  příjemné posezení na nádraží  venku už se stmívá  na Siberland padá noc  čemu se to smáli?  můj suvenýr ze Siberlandu  


       Oslava 60. narozenin PK - 22. 10. 2011

           Byla jsem pozvána na oslavu narozenin jistého Pavla K., a to nejen jeho osobou, ale i Vichrem Orlických hor, konkrétně panem Honzou Macháčkem. Toto pozvání se týkalo i našeho společného hraní, takže jsem měla ten večer možnost si po delší době zahrát s Vichrem, ale i dalším přítomným - Milošem Siberou, který taktéž patřil mezi pozvané hosty. A abych byla plně využita, byla jsem zároveň jmenována  velitelem vozu (v tomto případě tedy přímo řidičem svého vlastního auta).

        Tentokrát s Vichrem... Byl tam i Miloš S. Pavel dostal všechno možné... Vichr spustil... Zahrál i Miloš Zahrála jsem si najednou s Vichrem i s Milošem S Milošem se hraje dobře pauza mezi hraním sólo zpěv - Honza Macháček společné hraní s Vichrem      

       


       Návštěva u Slávky na chalupě - 11. 8. 2011

           U Slávky na návštěvě v její útulné chaloupce v malebném prostředí chatové osady jsem nebyla poprvé, ale naposledy někdy před x lety, takže cestu jsem si už ani nepamatovala. Měla jsem však s sebou dva schopné navigátory, o kterých jsem si do prvního špatného odbočení myslela, že opravdu znají cestu. Ha ha. Naposledy tu prý jeli za tmy a to je údajně značný rozdil (jet to najednou ve dne a poznat cestu). Nicméně jsme to nakonec našli a příště (protože určitě bude nějaké příště) už pojedeme s jistotou sobě vlastní. Slávka pro nás měla nachystané občerstvení, které bylo opravdovou lahůdkou (smažené houby) a poté už se jen a jen hrálo. Naše zvučné melodie přilákaly i několik místních chalupářů, kteří rázem v mžiku zaplnili verandu před chaloupkou a zpívali, co jim hrdlo dovolilo. 

        U Slávky na chalupě...  U Slávky na chalupě...  Jak jinak - zase se hrálo...  Bylo tam fajn...  Hráli všichni...  Hráli všichni...

       


       Oslava 60. narozenin MM - 14. 5. 2011

           Slavilo se ve Slatině nad Zdobnicí, v místní hasičárně a narozeniny slavil Miroslav M., který nás během večera několikrát bravurně doprovodil na vozembouch vlastní výroby (smeták, skleničky, příbory). Byla tu fajn nálada, fajn lidi a fajn hraní.

      lahodilo to nejen oku.. gratulanti  Lucka a Jarda  

       


       Vánoční hraní v pivovaru U Kance v Žamberku 26. 12. 2010

           U Kance skončíte, ani nevíte jak. Stačí jet z letohradského setkání harmonikářů a najednou jste tam. Už už to vypadalo, že paní hostinská bude zavírat, ale my jsme jí to nedovolili. Teda ne ani tak my, jako přítomní hosté v pivnici, kterým se zřejmě tak zalíbily naše písničky, že i v pozdní hodinu pookřáli a už se jim nechtělo domů... 

       duo tenor a alt duo Janeček zábava v plném proudu Petr a saxofony Jarda v pozadí porada se Slávkou