26. 12. 2015

     Kde jinde být na Štěpána než v Letohradě na setkání harmonikářů. Je to milá tradice. Již se asi opakuji, ale je milé být tu i a nehledat si na hraní náhradu. I letos se zadařilo a GRAM byl komplet. Nebyla nouze o další milá setkání, po delší době jsem ráda viděla např. Miloše Siberu, jehož vystoupení sklidilo zasloužený aplaus. Poznala jsem tu také některé nové tváře, dojem na mne zanechal např. pan Hampl z Olomouce (zejména pak jeho krásné nástroje z dílny jeho jmenovce Jirky Hampla z Dubicka). Nedalo mi to a zmínila jsem se mu o setkání v Rokytnici, bude-li mít čas. Tak uvidíme. Tradicí se stal také následný přesun do místního výčepu, kde se opět hrálo v tradiční sestavě. A dost už těch tradic, setkání se prostě tradičně vyvedlo a ostatní již poví fotky.. 

26. 12. 2014

 
    Zvyk se stává tradicí a na Štěpána se zkrátka jezdí hrát do Letohradu, o tom žádná. Někteří jsou zde již jako doma a někteří sem letos dorazili poprvé. Jakož i můj letošní doprovod. Původní představy o mém hraní byly zcela jiné, ale jak jsem si již mohla zvyknout, práce je práce a druhá polovina Gramu byla opět odvolána ze svátečních dnů do pracovního procesu. Dostavila se Slávka, i když na chvíli pouhou, přesto jsme si spolu opět rády zahrály. Odvezena však byla příliš brzy a já si tak posléze při onom neoficiálním hraní v lokále musela poradit se čtyřmi harmonikami sama. Ale nepředbíhejme. Diváky přivítal tradičně Vichr Orlických hor, opět zaperlili svým dokonalým vystoupením B. + B. Ježkovi a následně publikum rozpumpovali i hoši Hofingerovi, kteří mají solidně našlápnuto, řekla bych. Nejen proto, že mají rádi šlapeťácké písničky. Večer ukončilo svým vystoupením duo Kapka a kdo chtěl, zůstal do nočních hodin posléze s harmonikou i v přilehlém lokále...

Směs operetních melodií - Bohuslav Ježek ml.

Strahováček - kluci Hofingerovi

Moje česká vlast - Šejblovi

Hej, panímámo - Pavel Erich, Pavel Kovář a Zdeněk Šejbl

26. 12. 2013

    
     Již se stalo zvykem, že každý rok na Štěpána si jezdíme zahrát do Letohradu. Ne jinak tomu bylo i letos. Zřejmě kvůli nevlídnému počasí, které venku vládlo tomuto dni, se zřejmě některým tradičním účastníkům nechtělo od kamen, takže účast byla trochu menší. Ale úspěšnosti akce tento fakt nijak neubral. Setkání mělo spád a mezi muzikanty se objevily některé nové tváře ženského rodu. Jedna z nich se o akci dozvěděla dokonce dvě hodiny před jejím zahájením! Na pódiu pak vystřihla kromě lidových písniček moji oblíbenou melodii z filmu Cirkus Humberto. Obě účastnice se doprovodily zpěvem a myslím, že publikum rozhodně zaujaly. Nouze nebyla ani o rodinná dua, tradičně taťka s dcerou (Šejblovi), dále pak děda s vnučkou (Vocáskovi) a dokonce i taťka se synem (Mazurovi). Zřejmě pro zpestření akce se moderátor setkání pan Stejskal rozhodl, že vyhlásí nejmladší a nejstarší účastníky (ženy i muže) a náležitě je odmění za jejich účast. Samotné setkání pak svým vystoupením uzavřela tentokráte jen polovina Kapky, ale zato s novou mašinou a ochotným bubeníkem. Společně si pak všichni zúčastnění zahráli tradiční závěrečné písničky a ti nejvytrvalejší se pak zapojili i do úklidu sálu, aby si posléze mohli zahrát v jeho přilehlých prostorách.

                                                                                               

  Díky panu E. Marešovi za to, že vyfotil nás... :-)

        

  hudební ukázka z tohoto setkání - Cirkus Humberto - v podání paní Cyrnerové

26. 12. 2012

     Po roce opět v Letohradě. Už to vypadalo, že vánoční setkání v Letohradě budu muset oželet, nebýt telefonátu z FN Hradec Králové, že mi termín operace překládají na leden. Kdybych tu nebyla, tak by mne to mrzelo, jelikož se letošní setkání opravdu vyvedlo. Zúčastnili se ho dokonce i hosté ze slovenské Turzovky, a to Štefan a Katka Kubačákovi (dědko a jeho vnučka). Jejich vystoupení a hlavně Katčin zvučný hlas dojal nejednoho diváka v sále. Také opět musím vyzdvihnout kvalitu dua Zdeňka a Terezy Šejblových, zejména pak Terezčin stále se zvyšující klarinetový talent. Třešničkou na dortu celého setkání pak bylo závěrečné vystoupení Dany Sokolové a Petra Šimáčka, které publikum obdařilo bouřlivými ovacemi. A jak už se stalo téměř tradicí, oficiálním koncem to pravé hraní teprve začíná, tentokrát se pokračovalo na lidovou notu v přilehlém lokále...

  26. 12. 2011

     Dozvuky vánočních koled, vůně cukroví a sváteční pocit - v tomto duchu se neslo letohradské setkání harmonikářů v Orlovně v tento den. Jednalo se o tradičně vydařenou akci, což potvrzoval zaplněný sál, zástup muzikantů a nadšený potlesk diváků. Focení jsem tentokrát moc nedala, tak přikládám jen obrázky, kdy jsem byla focena.  . Víc než foťáku jsem se držela svého nového nástroje, který měl ten den veřejnou premiéru. Můj tenorsaxofon, krátce po generálce poprvé vystoupil na pódiu. A snad se mu i zadařilo, řekla bych. Zvládl jak tradiční repertoár, tak i country, na které nebyl až tak připraven, ale přesto ho zahrál. Nakonec si zahrál poprvé i tradiční Písničku českou a z Letohradu se pak přemístil ještě do jednoho žambereckého podniku, protože noc byla ještě mladá a nám se ještě chtělo hrát...